Při hledání práce lze narazit na nejrůznější požadavky na úroveň digitálních kompetencí. Trh práce je různorodý, potřeby zaměstnavatelů též a stejně tak způsob, jakým sami zaměstnanci nahlíží na své schopnosti. Jaké jsou ale doopravdy ony nezbytné znalosti, kterými by měl zaměstnanec oplývat, aby našel uplatnění na trhu práce v 21. století?
Univerzální vzdělávací rámec DigComp rozděluje digitální gramotnost na pět hlavních oblastí, které jsou na první pohled poměrně obecné. Běžný občan by měl být, alespoň v ideálním případě, podle rámce schopen zpracovávat informace, komunikovat, vytvářet digitální obsah, znát zásady bezpečnosti a řešit nejrůznější problémy a výzvy spojené s technologiemi. Každá ze zmíněných oblastí se dále větví a může se zdát, že je požadavků na znalosti občanů mnoho. Pravdou je, že se DigComp snaží být velmi ohebný a dává prostor k debatě.
Co tedy představují jednotlivé oblasti DigCompu v jazyce HR oddělení a náborářů, kteří vytvářejí nabídky pracovních pozic? Pravdou je, že DigComp je poměrně nový (program běží od roku 2015), a proto málokdy spatříte nabídku práce, která by se odkazovala na konkrétní kompetence dle zmíněného rámce. Zato se však setkáte s konkrétními požadavky na znalost práce s kancelářskými balíky, operačním systémem apod. Jaké ze základních znalostí práce s počítačem a technologiemi obecně jsou dnes na trhu práce žádané?
Nezbytné znalosti práce na počítači v oblasti administrativy
Administrativní práce dnes zahrnuje počítač jako nezbytnou pracovní pomůcku. Dochází skrze něj k tvorbě a úpravě dokumentů, správě kalendáře, výměně informací apod. Znát by případní zájemci o kancelářské pozice měli vedle základní práce v prostředí operačního systému Microsoft Windows také konkrétní programy.
Jedná se hlavně o sadu programů Office, ať již v komerční verzi od společnosti Microsoft, nebo bezplatné Google Dokumenty a tzv. open-source balíky, jako je Open Office či Libre Office. Obecně lze říci, že pokud občan zvládá práci v jednom ze zmíněných balíků, neměla by mu adaptace na ostatní dělat větší problémy.
Na to je důležité myslet i při tvorbě životopisu, kdy nezapomeňte znalost konkrétního balíku a programů zmínit – můžete tak získat bonusové body při přijímacím řízení.
V praxi se od zájemců o podobné pozice očekává schopnost efektivní práce v textovém editoru ve stylu programů MS Word či Writer, tabulkovém kalkulátoru ve stylu MS Excel a Calc a prezentační programy jako je MS PowerPoint či bezplatný Impress. Pro komunikaci je ve firemním prostředí stále dominantní elektronická pošta neboli e-mail. Předpokladem pro administrativní pozice je tedy také schopnost práce s mailovým klientem ve stylu MS Outlook nebo Mozilla Thunderbird.
Všem, kteří se dostali k tomuto článku sami a dokázali jej v prohlížeči nalézt a otevřít, musíme pogratulovat. Práci s internetovým prohlížečem, která je dnes obzvlášť důležitá, zjevně zvládáte na výbornou. Hodnotnou znalostí, která však nebývá vždy vyžadována, je schopnost publikování na internetu a ovládání nejrůznějších webových programů. Ty jsou ovládány právě prostřednictvím prohlížeče, jako je Internet Explorer, Google Chrome, Firefox nebo např. Opera.
Nezbytné znalosti práce na počítači v oblasti financí a účetnictví
Základní znalosti zmíněné u administrativní pozice jsou platné prakticky všude, kde bude zaměstnanec pracovat s počítačem. U účetní a finanční pozice jsou nejčastěji poptávány znalosti účetních programů, zmiňme např. český účetní software Pohoda.
I zde platí přenositelnost nabytých znalostí – pokud zvládnete ovládat jeden z účetních programů, poradíte si nepochybně po zaškolení s většinou z nich. Znalost konkrétních programů opět nezapomeňte zmínit ve svém životopise. V oblasti účetnictví uděláte dobrý dojem i hlubší znalostí tabulkových kalkulátorů či schopností využívat statistické a databázové programy pro finanční analýzy.
Nezbytné znalosti práce na počítači v IT
Pracovní nabídky v oblasti profesionálního IT často cílí na profesionály znalé konkrétních programů, programovacích jazyků či systémů. V praxi je tedy zásadní věnovat v životopisu prostor zmínce veškerých myslitelných programů a znalostí, kterými IT odborník oplývá. Důvod k tomu je prostý, prvotní výběr často probíhá prostým porovnáváním vypsaných schopností kandidáta v CV s požadavky zaměstnavatele. Čím větší bude shoda, tím větší šance na zaměstnání je. Je navíc běžné, že o první rozřazení kandidátů se nestará odborník na danou oblast, ale HR manažer, který nemusí ze stručného životopisu pochopit, zda znalosti a schopnosti odpovídají.
I proto by se měli potenciální uchazeči o IT pozice (a nejen o ně) snažit získat takové znalosti a schopnosti, které aktuální trh vyžaduje. Pokud by bylo takových znalostí na strukturu životopisu příliš, může uchazeč tyto informace umístit do přílohy CV.
